Žáci naší školy prezentovali výsledek své půlroční práce na projektu Příběhy našich sousedů
Žáci naší školy se zapojili do projektu Příběhy našich sousedů zaštiťované organizací Post Bellum. Jednalo se o více než půl roku trvající projekt, kdy si děti měly najít pamětníka, který je ochoten sdílet své vzpomínky na dobu minulou, natočit audiozáznam a z něj pak vytvořit výstup v podobě rozhlasové reportáže, komiksu či animace. U nás se podařilo dát dohromady skvělý tým složený z pěti žáků devátých ročníků – Beáty Bonkalo, Tomáše Fialy, Vaška Voráčka z 9.A a Daniely Tafichuk, Rozálie Šedivé a Karin Glodové z 9.C. Naše pamětnice, paní Jana Voráčková, je Vaškova babička, takže celý proces probíhal v rodinném duchu. Paní Voráčková se s námi podělila o svůj životní příběh – narozena do německé rodiny zažila několikeré vyhnání z rodinného statku, posléze jeho zabavení, odsun prarodičů do Německa, příkoří páchané na dětech z německých rodin a nakonec i boj o navrácení rodinného majetku v rámci restitucí. Nejprve žáci natočili audiozáznam přímo ve Vyšším Brodě, kde paní Voráčková bydlí. Následně na několika workshopech vytvořili krátký animovaný film s nejdůležitějšími událostmi ze života paní Voráčkové. Byla to práce jak časově, tak technicky náročná, ale tým to zvládl výborně. Jistě i díky tomu, že si dokázali efektivně rozdělit práci a byli schopni se domluvit.
Závěrečná prezentace proběhla 20.11. v Nových Hradech. Zde měly týmy z pěti škol z Novohradska a Kaplice prezentovat svoji práci, příběh pamětníka. Byl to slavnostní, důstojný i dojemný návrat do vzpomínek lidí, kteří zažili historii, o které se děti učí ve škole, na vlastní kůži. Všechny příběhy byly zajímavé, děti si připravily originální vystoupení, překonaly trému a nervozitu a bylo se skutečně na co dívat. Patří jim velké uznání. Během jednoho večera jsme mohli nahlédnout do historie našeho regionu z různých stran pohledu – z pohledu dítěte z německé rodiny, z pohledu dítěte – dosídlence i z pohledu českého dítěte, vyhnaného z pohraničí v roce 1938. Poděkování patří samozřejmě našim pamětníkům, kteří byli ochotni se do projektu zapojit a sdílet svůj životní příběh. Je dobře, že takový projekt existuje. Historie není černobílá.
